| |
| |
Den třináctý ..
Počasí je poměrně příjemné, slabá termika a vítr 3,5m/s téměř v ose dráhy. Startujeme něco po 16h, stoupáme do prostoru západně od letiště
do 5000 feetů. Na zemi před startem jsme se mírně zakecali, zahřál se nám motor, teplota vody se drží na 100 stupních.
Proto stoupáme na rychlosti 140km/h, ve výšce kolem 4000 feetů teplota vody konečně o pár stupínků povolí. Po dostoupání
5000 feetů přejdeme do horizontu, nastavujeme letadlo. Plnící tlak i nastavení vrtule je jinak než jsem zvyklý, Petr vysvětluje
že to není dogma, s letadlem je potřeba neustále pracovat. Opakujeme zábranu pádu, přidáváme nástup spirály a vývrtky. V zábraně pádu
mě Petr nechá jít opravdu až na doraz, až letadlo začne padat. Pak si ukazujeme nástup a vybrání spirály, chce to brzkou a přiměřeně
rychlou reakci, protože ve spirále se letadlo hrozně rychle rozběhne. Pozdní a zbrklé zabrání za výškovku by mohlo být fatální, i při
pozvolném vybírání je na 220-230 km/h cítit slušné přetížení. Důležité je rozpoznat nástup vývrtky od spirály, na počátku to vypadá stejně,
reakce na zábranu je však rozdílná.
Po pauze ve druhém letu cvičíme opravy vadných přistání. Vypadá to tak, že klasicky přistávám a když to vypadá dobře, instruktor
mně letadlo rozhodí a já mám provést opravu. Petr není moc spokojen s tím jak řeším vysoké vyplavání, chce to nejdříve sklonit čumák
a až pak do toho vrknout motorem. Taky pak letím dost dlouho abych se srovnal, měl bych jít zpět k zemi rychleji a přistát.
Chce to praxi a čas, aby to bylo "šup šup šup sedíš" :-)
|
| |
|
Dračí sluj
