| |
| |
Den šestý ..
Kvůli počasí jsme vynechali domluvený termín. Do sedačky usedám po týdenní přestávce, dnes se Zdendou. Obvyklé úkony, vzlet z dráhy.
Nějak to nechce stoupat. Kontroluju motor a vrtuli, vše jak má být, přesto Eurostar fakt nechce nahoru. Próóóč? Mno .. Martin je menší
a velmi štíhlý jinoch, Zdenda je dobře stavěný kus chlapa. Číselně to nevím, ale každopádně potřebujeme o dílek větší tlak plnění motoru
a stejně stoupáme pod znatelně nižším úhlem než s Martinem. Den je opět a stále ve znamení okruhů, pomalinku se to lepší, počet křápnutí
ubývá ve prospěch něčeho, co zavání přistáním. Dostávám na starost i práci s plynem a anděl mi do toho kecá čím dál míň,
jen dělá svoji práci - zachraňuje naše životy. Příště už bychom mohli létat zkrácené okruhy, tedy podstatně kratší a ve 150m místo 300m.
Dneska zabodoval Zdendův přísnější přístup. Upozornil mě na zbytečně rychlé přestavení vrtule a stažení plynu při přichodu ze stoupání do přímého letu.
Nespěchat, počkat nějakou tu vteřinku, motor se víc rozběhne, éro líp letí.
Jinak se neděje nic zajímavého, o co bych se tady mohl podělit a neriskovat, že usnete nudou :-)
P.S. jistě jste si všimli opakujícího se obrázku Eurostara. Až budou nějaké lepší, dodám. Zatím není čas.
|
| |
|
Dračí sluj
